Proces hoření a spalování

Nejčastějším, ekologickým a přitom poměrně dobře dostupným palivem je dřevo, které představuje obnovitelný zdroj energie. Pokud správně topíme, stává se využití palivového dřeva i ekonomicky výhodné.

Začněme rozlišením hoření a spalování, které dělíme na:

1. primární spalování - to probíhá přímo v rozžhaveném topeništi vašeho topidla,

2. sekundární spalování - spalují se plyny, které vznikly hořením a nebyly spáleny při primárním spalování

Samotný proces spalování se poté dělí na tyto fáze:

Zapalovací oheň

Základní oheň nevzniká u všech paliv stejně. Zápalný oheň v prvé řadě palivo vysuší, teprve poté jej zapálí a oheň začíná hřát. Během procesu vysoušení se v topeništi proměňuje v páru nejprve volná, nevázaná voda, po které následuje voda vázaná v kapalině. Dřeva po chvíli začne ubývat - jádro paliva je až doposud vlhké, takže dochází pouze k povrchovým trhlinám. Těmito trhlinami se vypouští pára a zároveň se přivádí teplo. Čím více je dřevo vlhké, tím více proces vysoušení spotřebuje energii a paliva tak zdánlivě méně hřeje.

Plynový oheň

Fáze zplynování může nastat po vysušení dřeva zhruba při teplotě 150°C. Je zplynován nejen kyslík, ale i pevné látky ze dřeva. Při teplotě nad 280°C probíhá tepelný rozklad a vzniká mnoho spalitelných plynů jako je oxid uhelnatý, methan, vodík a snadno hořlavé, na energii bohaté dehty, které musí při sekundárním spalování projít procesem oxidace.

Žárový oheň

V horkém prostředí hoří výborně dřevo a každé jiné tuhé palivo. Přívod chladného, čerstvého vzduchu do spalovacího prostoru je tedy nežádoucí. Aby byla energie při spalování dokonale využita, musí se vzduch nejprve předehřát.

Zdroj: Krby v interiéru: Moderní krbové sestavy, Václav Vlk, ISBN: 978-80-247-4301-1